Nepečený čokoládový cheesecake

Přijde mi až neuvěřitelné kolik čokolády se u nás během roku spotřebuje a díky tomuto cheesecaku spotřeba určitě  ještě poroste. Je na něj potřeba jedna tabulka mléčné a jedna hořké čokolády, což je ale také znát na chuti, která nemá chybu. Díky tomu, že se tento cheesecake nepeče, je i rychlý na přípravu. Poprvé jsem zkoušela dělat do formy o průměru 18 cm, tento výtvor dostala ale moje kamarádka, takže jsem si ho nestihla zdokumentovat. Podruhé jsem vyzkoušela jako minicheesecaky, je to trošku větší práce při přípravě, ale zase odpadávají starosti s porcováním.

Těsto:

100 g máslových sušenek

40 g másla

Náplň:

200 g mascarpone

200 g krémového sýra

100 g hořké čokolády

100 g mléčné čokolády

30 g moučkového cukru

Sušenky si nadrtíme na jemno a smícháme je s rozpuštěným máslem. Dno dortové formy si vyložíme pečícím papírem a sušenky na něj nejlépe rukou natlačíme. 

V míse si smícháme mascarpone, krémový sýr a cukr a směs rozdělíme na dvě stejné části. Do jedné vmícháme rozpuštěnou hořkou čokoládu a dobře promícháme. Čokoládovou směs rovnoměrně rozetřeme na sušenkový základ. Stejně tak postupujeme i s mléčnou čokoládou, kterou také rozehřátou smícháme se zbylým krémem a rozetřeme na vrstvu z hořké čokolády. Cheesecake dáme do lednice minimálně na dvě hodiny (ideálně přes noc) uležet. 

Tipy:

Pro výraznější čokoládovou (resp.kakaovou) chuť můžete použít místo máslových sušenek kakaové sušenky. Minicheesecaky dělám stejně jako celý cheesecake, jen si místo klasické formy vyložím papírovými košíčky formu na muffiny.

Jak jsem se účastnila kurzu airbrush

O používání techniky airbrush při zdobení dortů už nějaký ten pátek uvažuji. Pořízení vlastního airbrushe není úplně levná záležitost, přístroj stojí cca 2.000,- a barvy vyjdou cca na 500,-. Proto jsem se rozhodla, že před samotnou koupí absolvuji nejprve kurz, abych zjistila, jestli to v mém případě má vůbec smysl.

Jediný kurz, který jsem objevila byl od jedné nejmenované firmy s cukrářskými potřebami. Jeho cena 1.200,- mi přišla celkem příznivá (obvykle se ceny kurzů pohybují spíše od 2 tisíc výše), navíc zrovna probíhala akce a kurz jsem tak pořídila ještě o dvě stě korun levněji.

Kurz se konal v Praze, takže to pro mě byl celodenní výlet. Během kurzu jsem se od lektora dozvěděla mnoho "zajímavého". Třeba to, že většina účastnic cukrářské soutěže ve Varšavě byly „blbky“. Vím také, která úspěšná cukrářka natáčela filmy pro dospělé a kdybych raději nevypnula mozek, vím toho mnohem více:-( O airbrushy jsem se naštěstí také něco dozvěděla, vyzkoušeli jsme si nastříkat tečku, čáru a vystínovat rohy a pak jsme se rovnou vrhli na samotný výtvor. V našem případě to byl obrázek Laurela a Hardyho, takže žádná brnkačka. Výsledek závisel především na tom, jak se komu podařilo obtáhnout předmalované kontury štětcem. Moje rozklepaná ruka se vyznamenala, takže pak už nebylo moc co vylepšovat:-) Samotný nástřik airbrushem probíhal tak, že nám jej lektor předvedl a pak už byla práce na nás. V podstatě jsme si tedy oba obličeje nastříkali sami. Zbytek obrázku se měl domalovat širokým štětcem, který byl ale pouze 1, takže jsem si zbytek obrázku musela domalovat doma. Můj výsledek dopadl, tak jak dopadl, napoprvé (snad) žádná hrůza, ale taky žádné wow. Skoro mi tedy přišlo škoda, že jsme neměli nějakou jednodušší předlohu, která by se povedla všem a ze které by bylo lépe vidět, co airbrush dovede.

Celkově jsem byla z kurzu zklamaná, především tedy ze samotného lektora a jeho přístupu. Ostatní účastnice to tak třeba nevnímaly, ale mně chyběl individuální přístup a průběžné konzultace. Zpětnou vazbu jsme dostaly na konci kurzu, kdy už ale s obrázky nešlo nic udělat. Díky tomuto kurzu mám alespoň na chvíli vyřešené dilema, zda si airbrush pořizovat či nikoliv. Během kurzu mě tato technika neměla snad ani šanci nadchnout, takže tato investice teď určitě počká (pokud se tedy vůbec uskuteční).