Malá knižní recenze: Crème brûlée a panna cotta - svěží i hřejivé (Jette Sanderová)

Loňské Vánoce mi přinesly kuchařku, u které ani nebudu zastírat, že bych si jí sama dobrovolně nekoupila. Panna cotta i crème brûlée jsou pro mě sladkosti, ve kterých jsem příliš zalíbení zatím nenašla. Se zkoušením jsem si tedy dala dost na čas, ale když už se ke mně knížka dostala, tak jsem samozřejmě některé recepty vyzkoušet musela.

K mému údivu obsahuje kuchařka nejen sladké ale i slané recepty. V tomto ohledu jsem byla více než skeptická a moc se mi slané verze zkoušet nechtělo, ale co by to pak bylo za recenzi:)

Knížka je členěna do dvou částí – první část obsahuje pouze recepty na crème brûlée a druhá na panna cottu. Obě pak obsahují sladké i slané verze zhruba ve stejném poměru. Většina receptů je opatřena fotografií, což oceňuji. Na druhou stranu mi některé fotografie vzhledem k použitým ingrediencím přišly dost nepravděpodobného vzhledu, což některé mé výsledné výtvory potvrdily. Tento foodstylingový nešvar je bohužel hojně rozšířený, pro mě ale vždy velice ubírá na věrohodnosti celé kuchařky. Navíc musím podotknout, že stylizace fotek se mi ve většině případů vůbec nelíbila a působila poměrně křečovitým dojmem. Vlastně už samotný přebal knížky, na kterém se spolu nachází cuketa, čokoláda, sušená švestka, kreveta a další, ve mně příliš důvěry nevzbuzoval.

Ukázka z knihy "Crème brûlée a panna cotta - svěží i hřejivé"

 

Samotné recepty jsou psány stručně a jasně, konec konců není zde příliš mnoho co vymýšlet. Sladké verze obsahují poměrně dostupné suroviny (tedy až na orientální kávovou sůl, jejíž existenci se mi vůbec nepodařilo vypátrat, takže předpokládám že to bude nějaký překladatelský šotek;). U crème brûlée oceňuji, že zdejší recept počítá i s celými vejci a nikoliv jen se žloutky, což mě v minulosti vždy od zkoušení odrazovalo. U slaných receptů byli již obtížnější sehnatelné a kombinace s krevetami nebo lanýžem! se mi na domácí pokusy moc nepozdávaly. 

Receptů jsem vyzkoušela několik, všechny dopadly vlastně dobře a na žádný zádrhel jsem při jejich realizaci nenarazila. Velmi mile mě překvapily sladké verze panna cotty z mléčné čokolády a jahodové crème brûlée, které se stalo mým jasným favoritem. Překvapivě nebyly špatné ani slané verze, které jsem zkoušela. Rajčatové crème brûlée, chutnalo vlastně jako taková smetanová rajčatová pomazánka a panna cotta se šunkou, česnekem a petrželkou byla opravdu dobrá.

Po této recenzi knížku asi na dlouho odložím, protože můj vztah k panna cottě a crème brûlée se příliš nezměnil. Celkově to ale kuchařka není špatná, takže pokud jste ultimátní fanoušek panna cotty či crème brûlée, tak by Vám mohla přijít vhod. Jinak si ale myslím, že si vystačíte se základními recepty a případnou další inspiraci můžete načerpat na internetu.