neděle 15. května 2016

Laskonky s čokoládovým krémem

Laskonky s čokoládovým krémemDalší zákusek, který se dá snadno vyrobit v domácích podmínkách, jsou laskonky. Zatím jsem je zkoušela v kombinaci s čokoládovým a griliášovým (ten až někdy příště) krémem a obě verze jsou moc dobré. Opět se jedná o recept, ve kterém lze zužitkovat bílky. Mně vždy zbydou z přípravy žloutkového krému a takhle pro ně mám alespoň skvělé uplatnění.

Těsto: (na 50 minilaskonek)
3 bílky
120 g cukru krupice
70 g cukru moučka
100 g strouhaného kokosu

Krém:
150 ml mléka
40 g cukru
1/2 vanilkového pudinku
45 g hořké čokolády
120 g másla

Bílky si vyšleháme s cukrem krupice do tuhého sněhu, do kterého pak zamícháme cukr moučku a kokos. Na plech vyložený pečícím papírem nanášíme těsto v tenké vrstvě (asi 3-5 mm) do požadovaného tvaru. Sušíme v troubě předehřáté na 100°C zhruba hodinu. Upečené laskonky musí zůstat bílé a musí jít lehce sloupnout z papíru.

Z mléka, cukru a pudinku si uvaříme hustou kaši, kterou přikryjeme potravinářskou fólií a necháme zchladnout. Pak do kaše přimícháme rozpuštěnou čokoládu a nakonec hodně změklé máslo. (Pokud by se v krému utvořily hrudky, nahřejeme ho nad párou a řádně prošleháme.)

Laskonky naplníme krémem a případně dozdobíme rozpuštěnou čokoládou. Uchováváme v chladu a ve vzduchotěsné nádobě.

Tipy:
Těsto můžete nanášet pomocí cukrářského sáčku, roztírat lžičkou nebo můžete využít speciální formu na laskonky. Já jsem je původně nanášela cukrářským sáčkem, což mělo ovšem tu nevýhodu, že laskonky nebyly stejně vysoké a hůře se odhadla doba upečení. Nedávno jsem si tedy pořídila výše zmíněnou formu na minilaskonky, díky které se mi celý proces zjednodušil. Pokud ovšem neplánujete laskonky péct pravidelně, tak se obejdete i bez ní.

sobota 7. května 2016

Štafetky

Moc často se nestává, že bych si zašla na zákusek do cukrárny. Důvod je prostý. Většina cukráren používá suroviny, které mi spolehlivě zkazí chuť většiny zákusků tj. rostlinné tuky a šlehačky a umělá dochucovadla. Pokud se tedy vydám do cukrárny, kupuji zákusky, jejichž původní suroviny nelze nijak nahradit (kremrole, indián, punčový řez), protože vše ostatní je sázka do loterie:-( Proto jsem se rozhodla, že si raději nějaký ten zákusek upeču sama. Moje první volba padla na štafetky. Z části proto, že tak mohu zužitkovat přebytečné bílky a také proto, že nejsou nijak náročné na přípravu. Popravdě jsem si nikdy štafetku v cukrárně nekoupila, protože mi přišla obyčejná. Nemohu tedy porovnat rozdíl mezi domácí a kupovanou, ale vězte, že ta domácí verze nemá chybu, takže jí určitě vyzkoušejte.
 
ŠtafetkyTěsto: (na 12 ks)
3 bílky
70 g cukr moučka
40 g hladké mouky
30 g mletých lískových ořechů
 
Krém:
130 ml mléka
2 lžíce solamylu
1 žloutek
2 lžíce cukru
1 lžíce rumu
1 lžička instantní kávy
100 g másla
 
75 g hořké čokolády
 
Na těsto začneme šlehat bílky a postupně do nich přisypáváme cukr. Šleháme, dokud nevznikne tuhý sníh. Opatrně vmícháme prosátou mouku s cukrem a oříšky a rovnoměrně rozetřeme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme v předehřáté troubě na 160°C zhruba 12-15 minut. Těsto nesmí začít hnědnout, jinak se bude lámat. Upečené těsto necháme vychladnout.
 
Všechny suroviny na krém kromě másla uvaříme za stálého míchání na hustou kaši a necháme vychladnout. Průběžné mícháme, aby se nám nevytvořil škraloup. Do zchladlého základu postupně vešleháme změklé máslo.
 
Z těsta si nařežeme tři stejně velké pruhy. První pruh potřeme polovinou krému, přikryjeme druhým pruhem a namažeme zbylým krémem a přiklopíme třetím plátem. Štafetky necháme dobře vychladnout a teprve poté krájíme. Štafetky máčíme z poloviny v rozpuštěné čokoládě a necháme zaschnout.

neděle 10. dubna 2016

Banánový chlebíček s čokoládou

Banánový chlebíček s čokoládouBanánový chlebíček s čokoládou je u nás hodně populární, což je vlastně důvod, proč ho na blog dávám až teď. Už jsem ho několikrát chtěla zveřejnit, ale buď se mi vůbec nepovedly fotky nebo jsme ho načali dřív než vůbec na nějaké focení mohlo dojít. Stejně tak tomu bylo i tentokrát, takže jsem usoudila, že už to asi jinak nebude a nafotila jsem alespoň zbylou třetinu.

Recept je ideální na zpracování přezrálých banánů, které už stejně většinou nikdo nechce jíst. V tomto případě platí, čím starší, tím lepší:-)

Ingredience:
250 g celozrnné mouky
120 g třtinového cukru
90 g rozpuštěného másla
2 vejce
2-3 vyzrálé banány
60 ml jogurtu/zakysané smetany
100 g hořké čokolády
¾ lžičky jedlé sody

Oloupané banány si vidličkou utřeme na hladkou kaši. Přidáme k nim vejce, rozpuštěné máslo, jogurt a zamícháme. Dále přidáme postupně všechny suché suroviny tj. cukr, mouku, sodu. Nakonec přidáme čokoládu nasekanou na menší kousky. Těsto dáme do formy na chlebíček vyložené pečícím papírem popř. vymazané máslem a vysypané hrubou moukou. Pečeme v troubě předehřáté na 175°C asi hodinu (dokud zapíchnutá špejle nevyjde suchá a čistá).

Tipy:
Místo celozrnné mouky můžete použít klasickou hladkou mouku nebo je zkombinovat v libovolném poměru. Čokoládu můžete použit i mléčnou, pak ale doporučují trochu snížit množství cukru. Forem na chlebíček existuje více velikostí, na tento recept používám tu o rozměrech 31x11 cm.

neděle 13. března 2016

Nepečený čokoládový cheesecake

Čokoládové minicheesecakyPřijde mi až neuvěřitelné kolik čokolády se u nás během roku spotřebuje a díky tomuto cheesecaku spotřeba určitě  ještě poroste. Je na něj potřeba jedna tabulka mléčné a jedna hořké čokolády, což je ale také znát na chuti, která nemá chybu. Díky tomu, že se tento cheesecake nepeče, je i rychlý na přípravu. Poprvé jsem zkoušela dělat do formy o průměru 18 cm, tento výtvor dostala ale moje kamarádka, takže jsem si ho nestihla zdokumentovat. Podruhé jsem vyzkoušela jako minicheesecaky, je to trošku větší práce při přípravě, ale zase odpadávají starosti s porcováním.

Těsto:
100 g máslových sušenek
40 g másla

Náplň:
200 g mascarpone
200 g krémového sýra
100 g hořké čokolády
100 g mléčné čokolády
30 g moučkového cukru

Sušenky si nadrtíme na jemno a smícháme je s rozpuštěným máslem. Dno dortové formy si vyložíme pečícím papírem a sušenky na něj nejlépe rukou natlačíme. 

V míse si smícháme mascarpone, krémový sýr a cukr a směs rozdělíme na dvě stejné části. Do jedné vmícháme rozpuštěnou hořkou čokoládu a dobře promícháme. Čokoládovou směs rovnoměrně rozetřeme na sušenkový základ. Stejně tak postupujeme i s mléčnou čokoládou, kterou také rozehřátou smícháme se zbylým krémem a rozetřeme na vrstvu z hořké čokolády. Cheesecake dáme do lednice minimálně na dvě hodiny (ideálně přes noc) uležet. 

Tipy:
Pro výraznější čokoládovou (resp.kakaovou) chuť můžete použít místo máslových sušenek kakaové sušenky. Minicheesecaky dělám stejně jako celý cheesecake, jen si místo klasické formy vyložím papírovými košíčky formu na muffiny.

neděle 6. března 2016

Jak jsem se účastnila kurzu airbrush

O používání techniky airbrush při zdobení dortů už nějaký ten pátek uvažuji. Pořízení vlastního airbrushe není úplně levná záležitost, přístroj stojí cca 2.000,- a barvy vyjdou cca na 500,-. Proto jsem se rozhodla, že před samotnou koupí absolvuji nejprve kurz, abych zjistila, jestli to v mém případě má vůbec smysl.
Jediný kurz, který jsem objevila byl od jedné nejmenované firmy s cukrářskými potřebami. Jeho cena 1.200,- mi přišla celkem příznivá (obvykle se ceny kurzů pohybují spíše od 2 tisíc výše), navíc zrovna probíhala akce a kurz jsem tak pořídila ještě o dvě stě korun levněji.
Kurz se konal v Praze, takže to pro mě byl celodenní výlet. Během kurzu jsem se od lektora dozvěděla mnoho "zajímavého". Třeba to, že většina účastnic cukrářské soutěže ve Varšavě byly „blbky“. Vím také, která úspěšná cukrářka natáčela filmy pro dospělé a kdybych raději nevypnula mozek, vím toho mnohem více:-( O airbrushy jsem se naštěstí také něco dozvěděla, vyzkoušeli jsme si nastříkat tečku, čáru a vystínovat rohy a pak jsme se rovnou vrhli na samotný výtvor. V našem případě to byl obrázek Laurela a Hardyho, takže žádná brnkačka. Výsledek závisel především na tom, jak se komu podařilo obtáhnout předmalované kontury štětcem. Moje rozklepaná ruka se vyznamenala, takže pak už nebylo moc co vylepšovat:-) Samotný nástřik airbrushem probíhal tak, že nám jej lektor předvedl a pak už byla práce na nás. V podstatě jsme si tedy oba obličeje nastříkali sami. Zbytek obrázku se měl domalovat širokým štětcem, který byl ale pouze 1, takže jsem si zbytek obrázku musela domalovat doma. Můj výsledek dopadl, tak jak dopadl, napoprvé (snad) žádná hrůza, ale taky žádné wow. Skoro mi tedy přišlo škoda, že jsme neměli nějakou jednodušší předlohu, která by se povedla všem a ze které by bylo lépe vidět, co airbrush dovede.


Celkově jsem byla z kurzu zklamaná, především tedy ze samotného lektora a jeho přístupu. Ostatní účastnice to tak třeba nevnímaly, ale mně chyběl individuální přístup a průběžné konzultace. Zpětnou vazbu jsme dostaly na konci kurzu, kdy už ale s obrázky nešlo nic udělat. Díky tomuto kurzu mám alespoň na chvíli vyřešené dilema, zda si airbrush pořizovat či nikoliv. Během kurzu mě tato technika neměla snad ani šanci nadchnout, takže tato investice teď určitě počká (pokud se tedy vůbec uskuteční).